Adaptační kurz 6. tříd

Dny 14. - 16. září trávili naši šesťáci v rekreačním středisku Aero Holany. Důvod byl prostý: měli se lépe seznámit se svými novými třídními učiteli, ujasnit si vztahy v kolektivu, respektovat se s paralelní třídou a seznámit se s kompetencemi výchovné poradkyně (VP) a metodičky prevence (MP).

Vyráželi jsme v pondělí ráno z autobusového nádraží, někteří hodní rodiče nám odvezli zavazadla, abychom se s nimi nemuseli vláčet pěšky. Když jsme dorazili do Aera, rychle jsme si vybalili a už se roztočil pestrý program, který končil až ve středu obědem.

Krásné slunné počasí nám nahrávalo k pobytu venku, a tak se děti po vybalení rozprchly po areálu, kde využívaly především dvou trampolín, houpaček a hřiště – tam hrály fotbal či badminton. Vše se odehrávalo pod kontrolou třídních paní učitelek (TU)  – Jarmily Novákové a Jany Roubíčkové.

Mezitím se paní učitelky Dominika Holubová (VP) a Radka Veselá (MP) vydaly do okolí Aera připravit hru na odpoledne. Hra se tradičně nazývá „šipkovaná“, ale jelikož se žáci neorientovali podle šipek, nýbrž podle barevných fáborků, byla hra překřtěna na „fáborkovanou“.

Po vynikajícím obědě (celkově bylo jídlo všemi hodnoceno velmi kladně) si děti na chvíli odpočinuly, poté se vydaly po skupinkách hledat fáborky. U některých fáborků byly pověšeny zároveň úkoly, které musela skupina vyplnit. Jelikož byly skupiny sestaveny náhodným výběrem, měly úkoly u dětí vzbudit zájem i o jiné spolužáky ve třídě než o nejlepší kamarády.

„Fáborkovaná“ končila po 2km u potůčku, kde se někteří žáci zchladili (někteří až moc…). Když se do cíle dostaly všechny skupiny, prohlédli jsme si ještě můstek se zajímavými pískovcovými sochami a vydali se na cestu zpět.

Jelikož bylo opravdu vedro, nepřály si téměř všechny děti nic jiného, než skočit do bazénu. Voda byla velmi osvěžující, přesto jsme z ní nikoho nemohly dostat.

Po večeři jsme se shromáždili v učebně a hodnotili, jak se nám „fáborkovaná“ vydařila. Říkali jsme si, s kým se nám ve skupině dobře pracovalo, kdo měl jakou funkci, které otázky byly snadné, které těžké. Málokterá skupina znala jméno metodičky prevence, čehož jsme využily k následné besedě o kompetencích VP a MP. Děti kladly otázky, svěřovaly se se svými nepříjemnými zážitky a slíbily, že si nikdy nenechají na škole od nikoho ubližovat. No, kéž by to tak vždycky bylo!

Druhý den za námi přijel asistent pedagoga (AP) Patrik Kašpárek, který pomáhá žákům v 6. B. Přivezl s sebou krásnou malou sovičku, která s námi pak trávila celý dopolední program. Ten spočíval v rozdělení tříd. 6. B pracovala na hrách tmelících kolektiv se svojí TU a 6. A se mezitím usadila v učebně do kruhu a čekala na program speciálního pedagogova Mgr. Petra Šolce. Ten za námi do Holan přijel z Liberce, aby s našimi třídami pracoval na tmelení kolektivu, vzájemném respektu, dodržování pravidel a uvědomění si každý své výjimečnosti. Pan Šolc během práce vystřídal několik technik a zajímavých her, děti pracovaly s nadšením a zápalem.

Po obědě se třídy vystřídaly. Pan Šolc nám sdělil své dojmy z obou tříd a slíbil, že se za námi přijede podívat ke konci roku do školy, aby zjistil, jak se dětem daří. Poděkovali jsme za skvěle strávený den a už tu byla večeře. Po ní jsme se vydali na procházku kolem rybníka. Během chvilky se setmělo a my byly rády, že s sebou děti nezapomněly vzít baterky.

Noc tentokrát probíhala ve větším klidu, holt nás práce, procházka a čerstvý vzduch vcelku zmohly.

A už tu byla středa. Po vyklizení pokojů jsme se všichni odebrali do školící místnosti. Zde jsme si zrekapitulovali, co jsme za těch pár dní prožili, každý mohl vyjádřit, co se mu na pobytu líbilo nejvíc, co naopak nejméně. A jako památku na adaptační kurz si žáci vyzdobili svá trička, kam se jim podepsali účastníci pobytu.

Další hodní rodiče přijeli pro zavazadla, my se rozloučili s milými ubytovateli a vydali se na cestu domů.

Moc bychom chtěli poděkovat zaměstnancům Aera, jak vstřícně se k nám po celou dobu pobytu chovali a výborně vařili. Velké díky patří rodičům, kteří nám pomohli s odvozem zavazadel. Nezapomínáme ani na pana Šolce, kterému patří poděkování za jeho pohodový a profesionální přístup k celé akci. Nesmíme zapomenout na Spolek ZŠ Lada, díky jehož finanční podpoře jsme mohly dětem nakoupit odměny za soutěže. A v neposlední řadě patří díky projektu MAP Českolipsko a Novoborsko II., díky němuž jsme získali alespoň pro jednu třídu šestých ročníků trička, ve kterých mohli žáci společně plnit aktivity a snáze se odlišit od druhého týmu (paralelní třídy).

 

A nyní vybíráme z reflexí žáků:

6. A:

Dan Ritschel: „ Pan psycholog byl dobrý, pomohl mi se skamarádit s jinými kamarády. Bylo mi líto těch, co byli doma, že tam s námi nebyli.“

Ondra Grič: „ Moc mi chutnalo jídlo. Moc rád bych tento adaptační kurz prožil ještě jednou. Rád bych si zase pohladil sýčka. Byl to nejlepší adapťák světa. Akorát mi vadila večerka ve 21 hodin.“

Nella Stehlíková: „ Nejvíce mě bavila šipkovaná, ráda jsem se skupinou plnila ty úkoly a hodně jsme si pomáhali. Myslím, že jsme se s naší třídou hodně seznámili a bude z nás lepší parta.“

Stela Hluchá: „ Na adaptačním kurzu se mi nejvíc líbilo to, že jsem mohla být se skvělým kolektivem. Asi nejvíc mě bavila noční procházka.“

Terezie Vávrová: „Mně se hodně líbily ty hry s panem psychologem, protože si teď s námi více povídají kluci a i my s nimi. U fáborkované se mi líbilo, jak jsme byli zařazení do skupin, že jsme si je nevybírali sami a seznámili jsme se více i s jinými žáky osobně.“

Itgel: „ Mně se na adapťáku moc líbilo, jak jsme se pobavili, našli si nové kamarády. Mrzí mě, že tam nejela moje kamarádka. S psychologem byla sranda. Jen bazén byl strašně ledový. Jsem moc ráda, že jsem jela, bylo to moc užitečné.“

Štěpánka Hůlová: „ Na adaptačním kurzu se mi to moc líbilo. Hodně mi pomohl tím, že jsem se víc skamarádila se spolužáky. V naší třídě se teď cítím o hodně líp než kdy předtím.“

Simča Kurfirstová: „S panem psychologem byla zábava, měl dobré hry. Cítím se dobře ve své třídě. Šipkovaná se mi taky moc líbila. Nemám nic s čím bych byla nespokojená.“

Amra: „ Líbilo se mi: hry, otázky, oběd, sova, trampolína, hra s koštětem,…..Nelíbilo se mi: studený bazén.“

Badral: „ Bazén se mi líbil, jídlo taky a noční procházky.“

 

6. B:

 

Martina Stedilová: „Nejvíc mě bavilo zdobení trička. … Škoda, že to bylo jen na tři dny.“

Barbora Svítilová: „Pan psycholog se mi moc líbil a myslím, že se celá třída chce od té doby víc bavit s Honzou T.“

Tran Tuan Hung: „Překvapily mě holky z pokoje č. 4 – navštěvovali jsme se, chodili ven na trampolínu, psali jsme si – prostě se chovaly k nám klukům hezky. … Konečně jsem ochutnal české jídlo.“

Žaneta Koutová: „Třeba mě překvapila Bára, protože jsme se nikdy moc nebavily, ale na adapťáku jsme se skamarádily, takže jsme teď dobré kamarádky. Pak jsem víc poznala Monču, Marka a Jirku.“

Adriana Baková: „Poznala jsem blíž některé holky z 6. A. … S panem psychologem mě bavily hry a s jeho pomocí jsem uzavřela mír s kamarádkou.“

 

 Celkově tedy z reflexí žáků vyplývá, že se jim pobyt líbil, všechny aktivity byly fajn, jídlo supr („jako v pětihvězdičkovém hotelu“), poznali se víc se svými kamarády i druhou třídou. Vadila jim jen brzká večerka a že byl pobyt „jen na tři dny, chtělo by to nejméně týden“.

Nám se s dětmi též moc líbilo a věříme, že si ve třídě vždy se vším poradí – když už ne samy, tak s někoho pomocí.

 

Mgr. Dominika Holubová a Mgr. Radka Veselá