Stalo se již tradicí, že týden před Velikonocemi, tedy spíše jen tři dny, si ve škole užíváme v barevném duchu.

Barevný týden před Velikonocemi je také nazýván jako Pašijový týden, který začíná hned po Květné neděli. Poslední neděle před Velikonocemi se nazývá KVĚTNÁ. Před touto nedělí se dávají do vázy větvičky břízy, aby se v teplé místnosti rozvinuly do zelena, k nim se může přidat i větvička „zlatého deště.“

Pondělí před Velikonocemi se nazývá MODRÉ. V ten den se ve všech chalupách a domácnostech uklízelo a bílilo.

Úterý před Velikonocemi se nazývá ŠEDIVÉ, někde taky ŽLUTÉ. Na Šedivé úterý hospodyňky vymetaly pavučiny ze stavení a pokračovaly v úklidu.

Středa před Velikonocemi se nazývá ŠKAREDÁ. Na Škaredou středu se nikdo nesměl mračit, jinak se mračil všechny středy v roce. Doufám, že jste se všichni celý den usmívali.

Středou jsme týden zakončili a od čtvrtka si budeme užívat prázdnin. Barevný týden ale pokračuje dál.

Čtvrtek před Velikonocemi se nazývá ZELENÝ. Ten den by měl každý sníst něco jedlého zeleného, aby byl celý rok silný a zdravý. „Napadá vás něco zeleného a zdravého?“

Pátek před Velikonocemi se nazývá VELKÝ. Říká se, že v tento den se otevírají hory a skály, aby vydaly své poklady. Místo, kde se cennosti nacházejí, se pozná podle kvetoucího kapradí nebo modravého plaménku. V Erbenově baladě ze sbírky Kytice se vypráví, že pokud se někdo nechá bohatstvím okouzlit tak, že zapomene na čas, skála se za ním zavře a nešťastník v ní zůstane na celý rok uvězněn.

Třeba se někteří z vás vydáte poklad hledat, jen dejte pozor, aby se za vámi skála nezavřela.

Přejeme všem krásné velikonoční svátky!

Mgr. Radka Veselá