iž tradičně se žáci šestých ročníků vydali pod vedením výchovné poradkyně Dominiky Holubové a metodičky prevence Radky Veselé ve spolupráci s etopedem, terapeutem Petrem Šolcem a třídními učiteli Jarmilou Novákovou a Zbyňkem Hradcem na adaptační kurz do Holan.

Cílem adaptačního kurzu je upevnit nově vytvořené sociální klima v návaznosti na předchozí práci se skupinou, předcházet jevům jako je rasismus či diskriminace a posílit zdravý vývoj skupinové dynamiky. Žáci byli zapojeni do psychosociálních her aktivačně motivačního charakteru, účastnili se aktivit podporujících vytvoření vzájemné důvěry a ve skupinách hledali různá řešení zátěžových situací, kterým byli vystaveni. Učili se respektovat odlišnosti jedinců a brát se takovými, jací jsou.

Ve středu ráno jsme se sešli na autobusovém nádraží plni očekávání, co nás asi čeká. Slunce již od rána velmi hřálo. Opět na nás čekal velmi parný den. Po příjezdu autobusu do Holan jsme se pěšky vydali směr RS Aero, kde jsme museli chvíli počkat, než se pro nás dochystají pokoje, a tak jsme se hned rozprchli po areálu a vyzkoušeli hřiště – zahráli jsme si fotbal, basketbal, badminton, využili houpačky a především trampolíny. Během chvíle však byly pokoje nachystané, tudíž jsme se šli zabydlet. Mezitím už VP Dominika Holubová a MP Radka Veselá vyrazily do přírody, aby pro děti nachystaly hru, tzv. „fáborkovanou“.

Po výborném obědě – svíčková s knedlíky si měly jít děti na chvilku odpočinout (čehož podle zvuků, které byly slyšet po celé chatě, příliš nevyužily) a načerpat síly. Po poledním klidu jsme měli vyrazit do terénu. Jelikož ale teploty dosahovaly velmi vysokých hodnot, zvolili jsme náhradní řešení. Děti se půjdou nejdříve zchladit do bazénu a do terénu se vypravíme později, až bude o trochu chladněji. I přes to, že bylo stále dost teplé počasí, tak jsme se vydali do lesa, kde na nás již čekala první aktivita – již zmiňovaná „fáborkovaná“.

Děti vyrážely ve skupinkách podle fáborků na cestu zhruba 2 km dlouhou. Po cestě hledaly nejen fáborky, ale i úkoly, které měly v daných skupinách řešit. A protože byly skupiny tvořené náhodně, šlo o to, aby žáci zjišťovali nové informace i o jiných spolužácích, než které znají o svých nejlepších kamarádech. Když se všechny skupiny dostaly do cíle, došli jsme se ještě podívat na kamenný mostek se sochami a pak už jsme se vydali zpět. Jelikož nás počasí velmi zmohlo, opět jsme využili bazén.

Večer ještě proběhlo vyhodnocení „fáborkované“. Říkali jsme si, kdo pracoval ve skupině nejlépe, kdo se naopak nesnažil, která otázka byla jednoduchá, a která naopak složitá.

Druhý den byl ve znamení práce s etopedem Mgr. Petrem Šolcem, který za námi dorazil z Liberce, a to díky Dotaci Ministerstva vnitra ČR na projekty obcí na podporu integrace držitelů dočasné ochrany na lokální úrovni. Každé třídě věnoval půl dne. Žáci se usadili v učebně do kruhu, povídali si, hráli hry, které měly za úkol utužit kolektiv, více se poznat s jejich novou třídní učitelkou - učitelem. Děti měly ukázat, zda si dokáží naslouchat, vzájemně se respektovat, dodržovat pravidla.

Druhá třída si mezitím tvořila svá „třídní pravidla“, která si nejen společně vymyslí, ale zároveň se jimi budou i řídit. Ve zbytku volného času vyběhli žáci na chvíli ven, aby se nadýchali teplého, možná i trochu čerstvého vzduchu a doplnili energii, aby po obědě mohli pokračovat v připravených aktivitách.

Odpoledne si třídy aktivity vyměnily.

Čtvrtek byl dnem opravdu nabitým, ale jelikož jsme většinu času trávili v učebně, rozhodli jsme se pro večerní procházku. Děti nažhavily své „svítilny“ a vyrazili jsme. Čekal nás okruh dlouhý cca 5 km. Někteří si krásně povídali, jiní běhali, schovávali se a těšilo je, když mohli na někoho vybafnout. Do areálu jsme se vrátili již za tmy. Čekala nás osvěžující sprcha a poté už následoval zasloužený odpočinek na pokojích.

V pátek, náš poslední den, jsme po snídani museli vyklidit pokoje a pomalu se chystat na loučení s Holany. Předtím jsme se ještě sešli v učebně, kde jsme celý adaptační kurz hodnotili – co se nám líbilo, nelíbilo, co všechno jsme prožili, co bychom si přáli atd.

A abychom na tyto dny jen tak nezapomněli, vyzdobily si děti svá trička. Nejen, že si každý tričko pomaloval dle libosti, ale také se podepsal na tričko svému spolužákovi.

A aby vše bylo tak, jak bylo naplánované, ještě nám chyběla poslední část programu - povídání s výchovnou poradkyní a metodičkou prevence, které dětem přiblížily své kompetence. O tom, co mají na starosti, jak mohou dětem pomoci, kdy a s čím se na ně mohou obrátit.

Pak se už opravdu nachýlil téměř čas odjezdu. Předtím jsme si ještě zašli na výborný oběd. Rozloučili jsme se s našimi „ubytovateli“, a pak už jsme se vydali na autobusovou zastávku, odkud jsme zamířili do České Lípy. Zde nás už vítali rodiče, kteří si nás odvezli domů.

Na závěr bychom rády poděkovaly třídním učitelům za příjemnou atmosféru, za pomoc AP Kataríně Krajňákové, milým a vstřícným zaměstnancům RS Aera, za profesionální přístup pana Šolce a nesmíme zapomenout na rodiče, kteří nám pomohli s transportem zavazadel.

Mgr. Radka Veselá – MP, Mgr. Dominika Holubová - VP